Dnešní článek drobně vybočí z řady našich obvyklých témat. Nebudeme si povídat o technických aspektech SharePoint či souvisejících technologiích, ale o licencování platformy SharePoint. Věřím, že se informace v článku uvedené budou hodit Vám všem. Licenční informace a pravidla jsem se pro jejich lepší pochopení a srozumitelnost, krom popisu obecných principů, rozhodl prezentovat i ve formě scénářů užití SharePoint, tak, jak je známe z praxe.

Začněme nejprve vymezením základních pojmů:

Interní uživatelé: Jedná se o uživatele, kteří jsou zaměstnancemi organizace (či její dceřinné společnosti či pobočky) vlastnící SharePoint licence, případně mandatáři, “kontraktoři” apod.

Externí uživatelé: Všichni ostatní. 🙂

Intranet: SharePoint prostředí dostupné z interní sítě či vzdáleně, avšak výhradně pro interní ověřené uživatele.

Extranet: SharePoint prostředí dostupné ze sítě Internet pro interní i externí uživatele s ověřováním identity uživatelů.

Internet: SharePoint prostředí dostupné ze sítě Internet. Např. firemní www stránky nebo e-commerce stránky publikované do sítě internet, dostupné anonymně nebo i s ověřením identity uživatelů. Žádný obsah není v tomto scénáři dostupný výhradně pro interní uživatele.

Obecné principy licencování

SharePoint servové licence

SharePoint Server 2013 patří do rodiny serverových produktů licencovaných v režimu Server + CAL. Serverové licence (SharePoint Server licence) kupujeme v takovém počtu kusů, kolikrát SharePoint Server instalujeme. Např. 2-nodová SharePoint farma vyžaduje 2 serverové licence SharePoint Serveru.

Pozor ovšem v tomto smyslu na virtualizaci a situaci, kdy se virtuální servery přesouvají mezi fyzickými servery, ať již “automaticky” z pohledu vyvažování zátěže na jednotlivých fyzických serverech, nebo ručně v okamžiku potřeby.

U serverových licencí platí, že:

1. Licenci musíme nejprve přiřadit serveru. Slovem server zde myslíme fyzické HW zařízení (např. i server typu blade počítáme jako jeden server).
2. Následně na daném serveru, tedy fyzickém HW zařízení, můžeme v prostředí fyzickém či virtuálním provést instalaci serverového produktu, tedy v našem případě SharePoint Serveru 2013.
3. Serverová licence je danému fyzickému HW zařízení přiřazena na 90 dnů! Po 90 dnech je možné ji přeřadit na jiné fyzické HW zařízení.
4. V intervalu kratším než 90 dnů můžeme serverovou licenci přeřadit na jiné fyzické HW zařízení když:

a) dojde k trvalému výpadku původního fyzického HW zařízení (fatální HW závada, kdy celé HW zařízení musíme vyřadit), nebo, a to je klíčové,
b) když k dané serverové licenci máme zakoupenu Software Assurance.

Zakoupením Software Assurance k serverové licenci získáváme licenční oprávnění “mobility”. To nám umožňuje měnit přeřazení softwarové licence mezi fyzickými servery libovolně často. Licenční mobilita je jeden ze základních principů Software Assurance a u virtualizace se jedná o klíčový benefit.

Představme si např. následující scénář. Máme jeden virtuální server s SharePoint Serverem 2013 a dvě fyzická HW zařízení, fyzické servery, které využíváme pro virtualizaci. Ona jedna SharePoint virtuálka se z technického pohledu může mezi uvedenými dvěma fyzickými servery libovolně přesouvat. S ohledem na výše popsané pravidlo 90 dnů máme dvě možnosti jak danou situaci licenčně řešit:

1. Zakoupit pro serverovou licenci SharePoint Serveru 2013 i Software Assurance. Tím získáme právo “licenční mobility” a serverovou licenci tak můžeme libovolně často přeřazovat mezi fyzickými servery.
2. Zakoupit dvě licence SharePoint Serveru 2013 a každému fyzickému serveru přiřadit jednu z těchto licencí. Servery by tak byly “předlicencovány” a mohli bychom na nich provozovat onu jednu virtuálku s SharePoint Serverem.

SharePoint CAL licence

CAL licence, tedy licence klientského přístupu (Client Access License) existují ve variantách User nebo Device a edicích Standard nebo Enterprise. U SharePoint Serveru je potřebujeme výhradně ve scénáři Intranetu, pro interní uživatele.

Objasněme si nejprve rozdíl mezi licencí User CAL a Device CAL.

Licence User CAL přiřazujeme uživatelům, lidem, ne uživatelským účtům. Jedna licence SharePoint Server User CAL umožňuje licencovanému uživateli přístup k SharePoint službám, portálům, z neomezeného počtu zařízení. Využívají-li tedy uživatelé pro přístup k SharePoint službám více zařízení (pracovní PC, notebook, mobilní zařízení, domácí zařízení), pak je User CAL správná volba.

Licence Device CAL přiřazujeme koncovým zařízením, jejichž prostřednictvím uživatelé přistupují k SharePoint službám. V této variantě tedy počítáme zařízení, ne uživatele. Je vhodná např. v organizacích, kde uživatelé pracují ve směnném provozu. Máme-li např. 50 zařízení, počítačů, u nich se ve dvousměnném provozu střídá 100 zaměstnanců, pak zvolíme licence Device CAL a těchto licencí koupíme 50.

Pro úplnost poznamenejme, že oba typy licencí můžeme v rámci organizace kombinovat. Pro zaměstnance, kteří mají více zařízení z nichž přistupují k SharePoint Serveru, zakoupíme licence User CAL, pro pracoviště se směnným provozem, kde se u daného počtu zařízení ve směnném provozu střídá více uživatelů, zakoupíme licence Device CAL.

Licence User CAL jsou o něco dražší než licence Device CAL. V dnešní době, kdy většinou uživatelé disponují vícero zařízeními, která pro pracovní potřeby využívají, se však jedná o běžný, licenčně výhodný scénář.

Rozhodneme-li se však pro nákup licencí CAL některého typu, je daná volba nevratná. Zakoupené licence User CAL nelze běžně změnit na licence Device CAL. Možné je to jen v jednom případě, a to když k licencím CAL máme zakoupenu Software Assurance a prodlužujeme ji na další licenční období.

U SharePoint Serveru, podobně jako např. u Exchange Serveru, dále licence CAL rozlišujeme na edice Standard a Enterprise. V ceníku tedy najdeme licence SharePoint Server User CAL Standard, SharePoint Server User CAL Enterprise, SharePoint Server Device CAL Standard a SharePoint Server Device CAL Enterprise.

Mimochodem NEEXISTUJE nic jako SharePoint Server Standard a SharePoint Server Enterprise! SharePoint Server je jen jeden, liší se pouze licence CAL!

Standard CAL licence potřebujeme ve scénáři intranetu vždy. Jsou to základní přístupové licence, bez nich to nejde a, jak již víme, volíme u nich z varianty User nebo Device.

Enterprise CAL licence potřebujeme pro uživatele (User CAL) nebo zařízení (Device CAL) v případě, kdy využíváme tzv. Enterprise funkce SharePoint Serveru. To konkrétně jsou tyto funkce:

• Business Connectivity Services Line of Business Webparts
• Office 2013 Business Connectivity Services Client Integration
• Access Services
• Enterprise Search
• E-discovery and Compliance
• InfoPath Forms Services
• Excel Services, PowerPivot, PowerView
• Visio Services
• PerformancePoint Services
• Custom Analytics Reports
• Advanced Charting

U některých z vyjmenovaných funkcí opravdu netuším co znamenají. “Advanced Charting” např. … vždyť chart webpartu již SharePoint Server 2013 nemá. No ale InfoPath formuláře, Excel Services (pozor, nepleťte si to s otevíráním Excel sešitů v Office Web Apps), PowerBI nástroje, Visio a PerformancePoint jsou jasné.

Enterprise CAL je tzv. aditivní, doplňkový CAL. Využíváme-li enterprise funkce, musíme mít Enterprise CAL, rovněž ale i Standard CAL. Enterprise CAL samostatně nestačí. Vždy, když potřebujeme Enterprise CAL, musíme mít zároveň i Standard CAL.

License Enforcement

Neodpustím si malou technickou odbočku: Říkáte si, jak technicky zajistit to, aby jen konkrétní skupina uživatelů, pro kterou jste krom licencí Standard CAL zakoupili i licence Enterprise CAL, mohla využít Enterprise funkce SharePoint Serveru? U SharePointu 2013 žádný problém. Vytvořte v Active Directory slupinu zabezpečení s názvem např. “SharePoint Enterprise Users”, vložte do ní uživatelské účty uživatelů, kterým jste zakoupili a přiřadili SharePoint Server Enterprise CAL licence a následujícím PowerShell scriptem nastavení aktivujete:

Enable-SPUserLicensing
$entLicenseGroup = New-SPUserLicenseMapping -SecurityGroup „Domain\SharePoint Enterprise Users“ -License Enterprise
Add-SPUserLicenseMapping -Mapping $entLicenseGroup

A nyní již k licenčním scénářům.

SharePoint Server 2013 jako intranet

Serverové licence: jedna serverová licence SharePoint Serveru pro každou spuštěnou instanci SharePoint Serveru.

Interní uživatelé: jedna licence User CAL (Standard, nebo Standard a Enterprise) pro každého uživatele využívajícího SharePoint Server služby, nebo jedna licence Device CAL (Standard nebo Enterprise) pro každé koncové zařízení, prostřednictvím nějž se uživatelé připojují k SharePoint Server službám.

SharePoint Server 2013 jako extranet

Serverové licence: jedna serverová licence SharePoint Serveru pro každou spuštěnou instanci SharePoint Serveru.

Interní uživatelé: jedna licence User CAL (Standard, nebo Standard a Enterprise) pro každého uživatele využívajícího SharePoint Server služby, nebo jedna licence Device CAL (Standard nebo Enterprise) pro každé koncové zařízení, prostřednictvím nějž se uživatelé připojují k SharePoint Server službám.

Externí uživatelé: žádné licence SharePoint CAL nejsou třeba.

SharePoint Server 2013 jako internetový portál

Serverové licence: jedna serverová licence SharePoint Serveru pro každou spuštěnou instanci SharePoint Serveru.

Interní uživatelé: žádné licence SharePoint CAL nejsou třeba.

Externí uživatelé: žádné licence SharePoint CAL nejsou třeba.

Jsem si dobře vědom šíře tohoto tématu. Náš článek se nezabývá licencováním souvisejících technologií, jako je Windows Server a SQL Server.

V případě Vašich dotazů využijte interní diskusní fóra ve VIP sekci našich stránek, nebo pište na adresu info@ilikesharepoint.cz