… je nejstarší ze všech tří typů stránek. Pracovali jsme s ní od verze 2001 do 2007 a i ve verzi 2010 ještě stále platí pro některé druhy webů jako je blog nebo centrum schůzek, i když to tak na první pohled možná nevypadá. Obsah se vkládá pouze prostřednictvím web partů do předem připravených zón, kde počet a uspořádání zón určuje šablona. Pokud neumíte pracovat s kódem stránky, jednou vybrané rozložení po založení stránky už nikdy nezměníte, šířka a výška jednotlivých web partů je daná obsahem uvnitř sloupců a nevyužitá zóna zůstane skrytá. Nově založená prázdná „web part page“ nemá levý „quick launch“ panel, neukládá historii verzí (pokud nepoužijete vhodný doplňek), ale viditelnost jednotlivých web partů může být upravena tzv. „audiences“ nezávisle na právech přidělených stránce. „Web part pages“ se ukládají standartně do knihovny „Pages“ (2007) nebo „Site Assets“ (2010)

… je nejnovější a nejdynamičtější ze všech tří typů stránek. Obsah může být zobrazený prostřednictvím web partů, vložen z jiné aplikace nebo napsaný stejně tak, jako byste psali dokument třeba ve Wordu. Změny ve stránce (kromě změn uvnitr vložených web partů) se ukládají do historie, vybrané rozložení zón jde kdykoliv změnit a snadněji se upravují pomocí CSS stylů do firemních barev s logem. Standartně obsahují levý „quick launch“ panel, nicméně přidávají k němu ještě jednu sekci navíc jménem „Recently modified“ se seznamem naposledy upravených stránek a je potřeba zásah do kódu, abychom tuto sekci skryli (což některé správce tak trochu rozčiluje). Hlavní (vstupní) stránky webů tuto sekci naštěstí skrývají automaticky. Pozor, prázdné zóny tu zůstavají viditelné a protahují stránku o zbytečné (bílé) místo. „Basic“ stránky se ukládají do knihovny „Site pages“, wiki stránky mohou být samostatně ve wiki webu nebo wiki knihovně dokumentů.

Zvláštní kategorií je „wiki site“ (web sestavený ze samých wiki stránek), kde každá stránka navíc obsahuje také sekci pro hodnocení, kategorie a odkazy pro rychlou editaci přesně tak, jako to umí pravá Internet wiki. Funkce je to pěkná, ale někam se vejít musí, takže web party zabírají celý pravý sloupec hlavního obsahu stránky.

… je jazyk plný anglických formátovacích značek (tzv. tagů), kterým jsou psané všechny klasické webové stránky. Když už nám WYSIWIG svými funkcemi nestačí, můžeme se přepnout do speciálního zobrazení stránky a upravit ručně všechno co potřebujeme, ale práce s tímhle základním editorem není zrovna jednoduchá. Všechny značky i text vždycky sesype do jednoho obrovského bloku textu, nedodržuje odstavce ani mezery a nerozlišuje prostý text od skriptů, proměnných a značek, takže se v něm nedá vůbec nic najít. Pokud máte po ruce jiný program na úpravu kódu (například PSpad), raději obsah okna zkopírujte tam, upravte co potřebujete a hotový vraťte zpět. Co se dá dělat, pokud chceme do stránek vložit skript, schovat ohraničení obrázku u kterého je přiložený odkaz nebo přeformátovat tabulku, musíme to okno otevřít. HTML kód jde upravovat u všech tří typů stránek.

… by měl být takový jednodušší HTML jazyk používaný výhradně pro editaci wiki stránek, kde nepotřebujete žádný editor. Záměrně používám slovní spojení „měl být“, protože ve výsledku si stejně musíte pamatovat hromadu nejrůznějších kombinací znaků, jen nebosahují žádná (anglická) slova a nemají tak přísná pravidla zápisu jako HTML. Většina značek opravdu jde psát rovnou do stránek a když si zvyknete na „autocomplete menu„, půjde Vám práce pěkně od ruky, nicméně některé značky jsou po uložení přepsány stránkou na prostý text a jediný bezpečný způsob jak o ně nepřijít je psát všechno v HTML editoru, který žádný „post-processing“ textu nemá (ano, tím se zároveň připravujeme o výhodu jednoduché a rychlé editace).

… byly, jsou a zřejmě už navždy zůstanou základním stavebním kamenem všech portálových stránek. Umí zobrazit text, obrázek, obsah knihovny dokumentů i list a až na jeden univerzální jménem „content editor web part“ (CEWP) má každý svůj jasně daný účel, takže je dobré přemýšlet o tom co chceme vytvořit ještě dřív, než začneme nějaký vkládat. Do stránky můžeme přidat úplně nový bez obsahu, systémový s nejrůznějšími funkcemi i pohled na existující knihovnu nebo list, ale pozor – obsah se často edituje nezávisle na stránce a její historii. Má smysl vkládat web party do „basic“ nebo „wiki“ stránek, které už je nepotřebují? Rozhodně ano! Když pomineme fakt, že některé objekty se do stránek ani jinak přidat nedají, web party uvnitř stránky znamenají snadný způsob jak ovlivnit šířku a výšku zón bez nutnosti úpravy kódu nebo vkládání tabulek, mohou být minimalizované, úplně schované nebo ošetřené právy jen pro určitý okruh uživatelů pomocí „audiences“ a když nic jiného, jde s nimi hýbat jako s celistvým blokem dat z místa na místo jen pomocí myši (v 32-bit IE). Pokud si neschováte titulek s linkou (což by znamenalo hromadu klikání myší, než byste se dostali k jeho obsahu), hodně nám pomáhají.